Vyberte si témata, která Vás baví
- Kategorie
- Výrobci
Z čeho se skládá naše strava? Sacharidy, tuky, co se pod těmito pojmy skrývá?

7.6.2022
Hledáte způsob jak porozumět potravinám. Abyste rozuměli výživovým údajům na obalech, měli byste vědět co se pod pojmy jako "Sacharidy" nebo "Nasycené mastné kyseliny" skrývá. K tomu vám pomůže tento článek, který pochopitelně a názorně ukazuje co si pod jednotlivými pojmy představit a k čemu nám jednotlivé živiny slouží.
Z čeho skládá naše strava?
Makroživiny = proteiny (bílkoviny), lipidy (tuky), sacharidy (cukry), alkohol
Mikroživiny = vitaminy a minerální látky
Sacharidy
Sacharidy dělíme na POLYSACHARIDY A CUKRY
POLYSACHARIDY jsou složené sacharidy, nemají sladkou chuť
Patří sem škroby a vláknina
- škrob najdeme v pečivu, těstovinách, bramborech, rýži, luštěninách, cereáliích, vločkách
- vláknina je ve veškeré zelenině a v menší míře i v ovoci, je špatně stravitelná nebo vůbec, čistí stěny střev
- glykogen – zásobní cukr v těle, vzniká štěpením
CUKRY jsou jednoduché sacharidy, patří sem laktóza, sacharóza, maltóza, glukóza, fruktóza
- glukóza (hroznový cukr, ovoce, med)
- fruktóza (ovocný cukr, společně s glukózou tvoří sacharózu)
- sacharóza (řepný a třtinový cukr, hlavní sladidlo)
- laktóza (mléčný cukr)
- maltóza (vzniká štěpením škrobu v obilovinách)
Bílkoviny
Bílkoviny se skládají z aminokyselin
Podílí se na celkové tvorbě a obnově tkání, hormonů a enzymů
Tuky
Tuky jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin (nasycené a nenasycené)
Napomáhají vstřebávání vitaminů A, D, E, K
Jsou součástí buněčných membrán
Tuky rozdělujeme na živočišné a rostlinné
Nasycené mastné kyseliny jsou odolnější proti oxidaci, jsou vhodnější k smažení a fritování
=zvýšený příjem má za následek zvýšenou hladinu cholesterolu
Nenasycené mastné kyseliny vyskytují se nejvíce v rostlinných olejích, mají pozitivní vliv na celkový LDL cholesterol
n-6 mastných kyselin
jsou obsažených v menší míře ve všech tucích, nejvíce v rostlinných olejích
n-3 mastných kyselin
kvalitní rostlinné oleje, mořské plody
Vitaminy
Vitaminy chrání naše buňky, musíme je tedy doplňovat. Pokud se náš jídelníček skládá z celozrnných výrobků, obilovin, luštěnin, libového masa, zeleniny a ovoce, nemusíme si hlídat příjem jednotlivých vitamínů.
Máme dva typy vitaminu rozpustné v tucích A, E, D, K a rozpustné ve vodě komplex vitaminu B a C.
Vitaminy rozpustné ve vodě bychom měli doplňovat každý den, jejich případný nadbytek odchází z těla.
Oproti vitaminům rozpustné v tucích si organismus dokáže uložit poměrné množství do zásoby.
VITAMIN |
DOPORUČENÝ PŘÍJEM |
FUNCE |
Kde je především obsažen |
A (retinol) |
5 000 IU |
Nutný pro oči, kůži a výstelku trávicího a vylučovacího traktu a nosu |
Játra, mléko, sýry, ryby – sardinky, tuňák, sleď, vejce, rybí tuk, vnitřnosti, máslo |
B1 (tiamin) |
1,5 mg |
Pomáhá přeměnit sacharidy na energii |
Luštěniny, libové maso, játra, ovesné vločky, rýže, vlašské ořechy, špenát, cereálie, brambory, vejce, banány |
B2 (riboflavin) |
1,2 mg |
Nutný pro uvolnění energie a pro zdraví kůže, sliznic a nervového systému |
Celozrnné pečivo, cereálie, tvaroh, mléko, |
B3 (niacin) |
20 mg |
Pomáhá přeměnit potravu na energii, nutný pro růst a produkci hormonů |
Libové hovězí, hrášek, cereálie, kukuřice, tuňák, brambory, arašídové máslo, celozrnné pečivo, platýs |
B6 (pyridoxin) |
2,0 mg |
Nutný pro štěpení a slučování aminokyselin, pomáhá při metabolizmu |
Hrášek, arašídové máslo, špenát, brambory, banány, kuře |
Kyselina listová |
0,4 mg |
Nutná pro tvorbu krvinek a funkci nervového systému |
Chřest, špenát, hrášek, zelené fazole, žampiony, brokolice, čočka |
Biotin |
0,3 mg |
Potřebný pro metabolizmus sacharidů, tuků a bílkovin |
Ořechy, zelený hrášek, vejce, květák, žampiony |
Kyselina pantotenová |
10 mg |
Potřebná pro metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin |
Vejce, arašídy, celozrnná mouka, brokolice |
B12 |
6 µg |
Nutný pro syntézu červených a bílých krvinek a metabolizmus bílkovin a sacharidů |
Libové maso, vejce, mléko, jogurty |
C (kyselina askorbová) |
75 mg |
Nezbytný pro pojivou tkáň, kosti, zuby chrupavky, podporuje imunitní systém |
Brambory, brokolice, křen, černý rybíz, petržel – nať, citrusy, červené zelí, paprika, jahody, angrešt, |
D (cholekalciferol) |
400 IU |
Nutný pro vstřebávání vápníku a fosforu a zdraví kostí a zubů |
Sluneční záření, meruňky, mrkev, rajčata, zeleně zbarvené části zeleniny, játra, mléko |
E (tokoferol) |
30 IU 12,5 mg |
Nutný pro výživu a posílení buněk |
Kukuřičný, sójový a slunečnicový olej, obilné klíčky, vejce (žloutek), mandle, pšeničné zrno |
K |
70-140 µg |
Nutná pro správnou srážlivost krve |
Vejce, mléko, listová zelenina (špenát, zelí, květák, brokolice, kapusta), játra |
Minerály
Vyskytují se přirozeně v přírodě, kde jsou vstřebávány rostlinami. Samozřejmě konzumací těchto rostlin se minerály dostávají se do organizmů živočichů.
MINERÁLY |
DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA dospělého člověka
|
FUNKCE |
Kde jsou především obsaženy |
Železo |
Muži 10 mg Ženy 15-18 mg |
Podílí se na přenosu kyslíku |
Játra, ovesné vločky, kukuřičné lupínky, rozinky, pšeničné klíčky, kvasnice, špenát, hrách, brokolice, sušené meruňky |
Zinek |
15 mg |
Ovlivňuje růst a hojení, odstraňuje oxid uhličitý ze svalů během cvičení |
Hovězí, vepřové, krutí a kuřecí maso, pšeničné klíčky, kvasnice, rozinky, ovesné vločky |
Chrom |
120 mg 50 – 200 mg |
Pomáhá inzulinu transportovat glukózu z krve do svalových buněk |
Arašídové máslo, kvasnice, švestky, tvrdý sýr, žampiony, jablko, hrách, kukuřice, okurka |
Hořčík |
70 mg |
Aktivuje enzymy, je nutný pro svalovou kontrakci |
Datle, meruňky sušené, ostružiny, jahody, hrách, fazole, sójové boby, špenát, candát, tuňák, všechny druhy ořechů |
Vápník |
500 – 1 000 mg |
Udržuje pevnou strukturu kostí |
Mléčné produkty, brokolice, mořské řasy, kapusta, vejce |
Draslík |
1 800 – 5000 mg
|
Kontrolují metabolizmus vody |
Naprostá většina potravin obsahuje dostatek sodíku ve formě jedlé soli. |
Sodík |
225-400 mg
|
Pamatuj si!
Železo a zinek se nejlépe vstřebává ze živočišných zdrojů (kromě vajec).
Ti z nás, co jedí potraviny s vysokým obsahem železa a vápníku, obvykle současně konzumují i dostatečné množství ostatních minerálů.
Sůl je sloučeninou sodíku a chloru (denní doporučený příjem je 3-5g soli)